extmin
Dnes ráno jsem měl seniorský moment. Ne ten typ, kdy na něco zapomenete – i když těch mám v dnešní době dost. Mluvím o typu, který máte, když je vaše poslední dítě na střední škole.
Stalo se to, když jsem dostal e-mail ze školního obvodu s kalendářem na příští rok. Skoro jsem to dočetl, když jsem si uvědomil, Hej, sakra, zajímá mě, jak dlouhé jsou vánoční prázdniny – tady jsem skončil. A když nám minulý týden zavolali ohledně zpožděného otevření, pomyslel jsem si: Páni, už jich moc nedostanu. Ve skutečnosti bych se měl zkontrolovat, abych se ujistil, že nejsem v jejich telefonním seznamu, protože pokud mi příští rok v 5:45 zavolají, že tam není žádná škola, budu OPRAVDU mrzutý.
Seniorský rok je plný hořkosladkých okamžiků. (Nopphon_1987/Shutterstock)
Poslední ročník střední školy je pro rodiče hořkosladký
A za pár měsíců, až začnou posílat e-maily do školního adresáře na příští rok, poprvé po dvou desetiletích nebudu muset kontrolovat, zda jsou naše informace správné – žádný Fischer uvedený nebude se mnou příbuzný. Až bude čas na nákup školních pomůcek na příští rok, nebudu objednávat krabici od Supplies to Please. Moje dítě se vezme do knihkupectví své vysoké školy nebo si objedná, co potřebuje z Amazonu – nakupování zpátky do školy je nyní oficiálně minulostí.
Na co se ještě ptáte (a i když ne, stejně vám to řeknu)? ŽÁDNÝ JINÝ PORTÁL ! Ne, že bych to někdy kontroloval, abych byl upřímný, ale nebudu mít žádnou vinu ne kontroluje to. Mému dítěti bude brzy 18 a jeho známky budou jeho problém, ne můj. Pokud je dost starý na to, aby se zapsal do draftu a nosil zbraň, je rozhodně dost starý na to, aby se staral o své známky. Jen říkám. (Musím dodat, že byly chvíle, kdy jsem viděl jeho známky a byla to dobrá věc já nenoste zbraň.)
A když už zmiňuji momenty v seniorském věku, co takhle nemuset myslet na e-maily od školní sestry ohledně očkování mého syna a přemítat, jestli ještě potřebuje dostat posilovací injekci proti spalničkám, než mu dovolí postoupit o ročník výš. Už žádné děsivé okamžiky, když vytáhne list, kde je zmínka o tom, že mezi jeho spolužáky řádí mor nebo vši.
Už žádné podepisování stvrzenek, které umožňují škole vzít mé dítě někam, kam by ho možná potřebovali spěchat na pohotovost. Víte, kolikrát jsem viděl ten formulář, který se ptá, jestli moje dítě používá inhalátor nebo má nějaké známé alergie?
Už nemusíte pamatovat na výběr oblečení a posílání šeku na obrázky. Roky, kdy jsme nepotřebovali opakování (i když obrázky byly jen průměrné), jsem se cítil jako vítěz.
V budoucnu , když s manželem uvažujeme o dovolené, nemusíme se starat o školní prázdniny – můžeme prostě jít. Už žádné cestování, když jsou všichni ostatní, nebo se bát, že svému dítěti pokazíme celou budoucnost, když ho na den nebo dva necháme zmeškat vyučování.
Tady se toho hodně změní – už to začalo tím, že seniorské momenty přicházejí stále častěji. Jo, jsme na cestě ze školního systému a všeho, co to obnáší. Určitě to bude divné. Vím, že touhle dobou příštího roku si sotva budu pamatovat, jak celá ta věc s K-12 funguje, ale na chvíli bude potřeba udělat nějaké úpravy.
Jedna věc, která se nikdy nezmění? Jak moc miluji své syny a skutečnost, že tu pro ně budu vždy, když mě budou potřebovat.
Příbuzný:
Dvanáct věcí, které nedělat, když je váš dospívající přijat na vysokou školu